Montessori desatero (Dr. Marie a syn Mario Montessori)
Mario Montessori řekl mamince Marii Montessori už jako malý kluk „Pomoz mi, abych to dokázal sám.“ a inspiroval ji tak (spolu s dalšími dětmi, které výzkumně se zaujetím a respektem pozorovala a se kterými (spolu)pracovala jako pedagožka, lékařka i průvodkyně), k vytvoření prostředí a pomůcek tak, aby děti byly samostatné, zodpovědné, respektující, disciplinované a přitom svobodné ve výběru materiálu, pomůcky či činnosti, a aby děti následovaly vlastní vnitřní plamínek motivace (svého vnitřního učitele), který v nich již v útlém dětství vytváří člověka, jakým budou v dospělosti.
1. Na dítě nesahej, pokud tě k tomu nevyzve, ať už jakoukoliv formou.
2. Vždy mluv o dítěti pozitivně. Nikdy o dítěti nemluv špatně, ať už v jeho přítomnosti nebo nepřítomnosti.
3. Soustřeď se na posilování rozvoje toho, co je na dítěti dobré, tak aby zbývalo méně a méně prostoru na to, co je špatné.
4. Buď aktivní v připravování prostředí, smysluplně a vytrvale se o něj starej. Pomoz dítěti vytvořit si vztah s prostředím. Ukaž mu správné místo pro pomůcky a materiál i to, jak se používají.
5. Buď vždy připraven(a) odpovědět na volání dítěte, které tě potřebuje, a vždy naslouchej a odpověz dítěti, které na tebe mluví.
6. Respektuj dítě, které udělá chybu a může ji samo později napravit – ale zastav ihned jakékoliv nesprávné zacházení s prostředním či aktivitu, která může ohrozit dítě, jeho rozvoj, nebo ostatní.
7. Respektuj dítě, které odpočívá, pozoruje ostatní při práci, či hloubá o tom, co ono samo bude dělat. Nevolej ho a nenuť ho do nějaké jiné aktivity (potřebuje vše absorbovat a i pozorováním se mnohé učí).
8. Pomoz s respektem těm, kteří hledají nějakou aktivitu a nemohou ji najít (nabídni a přizpůsob se zpětné vazbě dítěte, např. „Rád(a) bych ti dnes ukázala něco nového.“).
9. Buď neúnavn(á)ý při opakování prezentací dítěti, které je před tím odmítalo, abys mu pomohl(a) dozrát a získat to, co ještě nemá osvojené, a aby mohlo překonat nedokonalosti. Dělej to oživováním prostředí s péčí, sebekázní a v tichosti, vlídnými slovy a milující přítomností. Zapoj také starší děti, když se nabídnou, že prezentaci rády ukážou a budou průvodci mladšího spolužáka - kamaráda.
10. Vždy se k dítěti chovej tím nejlepším možným způsobem a nabídni mu to nejlepší z toho, co máš v sobě a toho, co máš k dispozici. (zdroj AMI a knihy Marie Montessori)
Dvanáctero Montessori učitele - průvodce:
1. Vytváří dopředu připravené prostředí a pečuje o něj.
2. Umí pracovat s didaktickým materiálem a umí dětem zprostředkovat jeho
používání.
3. Zaujímá aktivní postoj, když dítěti zprostředkovává vztah s jeho okolím,
a naopak pasivní postoj, pokud je tento vztah již uskutečněn.
4. Stále pozoruje a vnímá děti a také je diagnostikuje (vyhodnocuje, v jaké fázi vývoje jsou a jakou senzitívní fázi právě následují a nejvíce rozvíjí), aby uměl pomoci ve chvíli, kdy je o pomoc žádán.
5. Smí podat pomocnou ruku pouze tehdy, když je o pomoc požádán.
6. Umí také nejprve naslouchat a až posléze se ptát.
7. Respektuje dítě/žáka/studenta, který pracuje a neruší ho v této jeho činnosti.
8. Respektuje, když dítě/žák/student dělá chyby aniž by ho hned opravoval (nechá jej, aby chybu objevil sám nebo jej k tomu s respektem přivede tak, aby na ni přišel).
9. Respektuje žáka, jenž odpočívá a přihlíží práci ostatních, aniž by ho rušil či jej nutil do nějaké činnosti.
10. Stále se pokouší s úctou a respektem nadchnout děti/žáky/studenty pro práci tak, aby cítili vnitřní motivaci a pomáhal tak k rozvoji jejich talentů a potřeb.
11. Chová se tak, aby žáci cítili, že se na jeho pomoc mohou v případě potřeby kdykoliv spolehnout, ovšem bez vnucování.
12. Nabízí dítěti, které dokončilo svoji práci a vyčerpalo svoje síly, mlčky svoji duši.
"V dítěti leží osud budoucnosti. Kdokoli si přeje úspěšnou společnost, musí chránit dítě a pozorovat přirozený způsob jeho jednání. Dítě je tajemné, silné, a obsahuje v sobě tajemství lidské povahy. Kdokoli si přeje následovat moji metodu, potřebuje pochopit, že nesmí uctívat mne, ale sledovat dítě, jako svého učitele." (Maria Montessori)
Jak uvádí Maria Montessori v knize Absorbující mysl: „Nejprve je nutno si uvědomit, že mysl dítěte dokáže absorbovat vědomosti. Říkáme absorbovat, abychom zdůraznili, že jde o samovolný, vůlí neovlivňovaný proces. Dítě se učí, aniž by se do toho nutilo nebo o tom vůbec vědělo. To je zřejmé už při celkem povrchním pozorování. Každé dítě se například snadno a bezchybně naučí jazyk, zatímco pro dospělé je učení se jazyku nesmírně obtížným úkolem. I bez přídavných jmen, sloves a příslovcí v podstatě dokonale.“
Montessori dále v tomto pramenu uvádí, že rozvoj řeči a jazyka je u dítěte velice zajímavou oblastí, kterou stojí za to studovat a ti, kteří se tím zabývali či zabývají, souhlasí, že používání slov, především jmen a názvů, které tvoří základní kameny jazyka, se objeví ve zcela pravé chvíli, jako by to spouštěl přesný časoměřič zabudovaný v dítěti. Tak je to i svnímáním zvuků a rozvíjením hudebnosti. Když necháme dítě řídit se programem důmyslně sestaveným samotnou přírodou, pochopíme, že je to spolehlivější, než v organizované klasické škole. Když tedy dítěti umožníme naslouchat vnitřnímu vedení, připravíme prostředí pro jeho rozvoj a vzdělávání tak, aby se mohlo rozvíjet v souladu svnitřním vedením, jsme svědky, že se dítě samo naučilo, díky senzitivním fázím (viz výše obrázek Senzitivní fáze dítěte od narození do 6 let), které následovalo, bez námahy být zodpovědné a samostatné vsebeobsluze a péči o sebe, psát, číst, počítat, hrát na hudební nástroj, pečovat o pomůcky, rostliny a prostředí v MŠ, a to vše již mezi 4-6 lety.
Dítě přirozeně respektuje pravidla, která mu dávají bezpečí toho, že ví, co může v prostředí MŠ očekávat a to mu přináší svobodu vybrat si svou činnost v souladu se sebou.
Např. již ve dvou letech dítě dokáže rozpoznat všechny osoby i předměty ve svém okolí. Když pochopíme, o jak velký rozsah informací se jedná, připustíme, že dítě podává v oblasti sebe utváření opravdu ohromné výsledky a výkony. Vše, čím v samotném jádru jsme, bylo vytvořeno malým dítětem, kterým jsme byli první dva roky našeho života. Dítě se naučí poznávat a chápat své okolí, a také se mu v zájmu přežití přizpůsobuje, ale navíc, aniž by mu v tom učitelé mohli nějak pomoci, začíná formovat tak složité mentální útvary, jakými jsou inteligence, víra nebo základy národnostního a sociálního cítění. Je to tak, jako by matka příroda chránila každé dítě před racionalitou světa dospělých a umožňovala přístup jen onomu vnitřnímu učiteli. Ten může dítěti vdechnout opravdové lidství a pomáhá mu vystavět základy mentálních struktur dříve, než by je mohli přetvářet dospělí podle vlastní logiky.
"Ve věku tří let už má dítě položeny základy své lidské osobnosti, a teprve tehdy začíná potřebovat pomoc školských zařízení. V té době však už dosáhlo tak velkých vývojových úspěchů, že o tříletém školáčkovi můžeme klidně říci, že je to malý člověk. Psychologové často potvrzují, že kdybychom chtěli v dospělosti zopakovat pokrok dosažený dítětem za tři roky, budeme k tomu potřebovat přibližně šedesát let. Právě slova těchto psychologů dokazují, že ve třech letech je dítě již celým člověkem. A to přitom ještě zdaleka nevyčerpalo všechny možnosti nabízené jeho zvláštní schopností psychicky absorbovat své okolí."
Montessori v dětských domech (Casa dei Bambini) připravila pro děti takové prostředí, že všudypřítomná kulturnost a tedy i hudebnost a muzikálnost mohla být vnímána a asimilována přímo v okolí daného prostředí, bez potřeby nějaké přímé instruktáže. Děti, které zde docházely, byly z nejskromnějších sociálních poměrů. Většina rodičů byla negramotných. Přesto se děti naučily číst a psát, než dosáhly pátého roku věku, a to bez potřeby formální výuky, díky smysluplně připravenému prostředí a pomůckám, které doktorka Montessori připravila na základě pozorování dětí. Když se pak dětí různí návštěvníci ptali: "Kdo tě naučil psát?", odpovídali udiveně: "Mě naučil? Nikdo mě nic neučil!"
V té době, téměř před sto lety, to některým připadalo jako zázrak, aby děti ve věku čtyř a půl let psaly, a navíc přitom vůbec neměly pocit, že by je někdo vyučoval.
V tisku se tedy již tehdy, před téměř sto lety, objevovaly zprávy o "spontánně získávané kulturnosti". Psychologové chtěli zjistit, čím se děti chodící k Montessori lišily od běžné populace. Dokonce i Montessori s psychology a neurology si nějakou dobu lámali hlavu, co se skutečně děje. Opakovaná zkušenost však jasně ukázala, že děti jsou nadány zvláštní schopností absorbovat kulturu a vše kolem nich. Montessori si tak řekla, že když vzdělání v rámci jazyka mohlo být získáváno bez námahy, pak může dětem nabídnout i jeho další složky, včetně hudební.
A skutečně - brzy se stala svědkem toho, jak děti vstřebávají mnohem více než jen čtení a psaní. Učily se botaniku, zoologii, matematiku, zeměpis i hudební výchovu, a to vše se stejnou lehkostí, vše jakoby samo sebou a bez námahy do věku šesti let.
Tím přesvědčila sebe i ty, kteří vnímali děti, že vzdělávání není něco, co dělá učitel, ale že je to přirozený proces, který probíhá samovolně v každé lidské bytosti, v každém dítěti - člověku.
Podstatou tedy není jen naslouchání slovům, ale především praktická zkušenost, kterou dítě získává při aktivním působení na své okolí. Úkolem učitele není tedy mluvit, ale promýšlet a připravovat takový sled motivačních prvků, který děti vede ke spontánnímu vstřebávání vědomostí a osvojování dovedností ve speciálním, pro ně připraveném prostředí a to i v rámci hudební výchovy a nauky.
Původně experimentální výuka podložená metodou Montessori byla prováděna v různých zemích po mnoho desetiletí. Dnes je nejpoužívanější metodou na světě, ověřenou úspěšnými absolventy, kteří jsou i v hudebních a uměleckých oborech. Aktuálně právě probíhá 25 letý výzkum, který porovnává inteligenční i emoční výsledky u dětí z klasických a mezinárodních Montessori škol, na kterých spolupracuje také Steven Hughes, neurolog a pedagog původem z Michiganské univerzity, nyní spolupracující s AMI Prague.
Parenthood:
http://aidtolife.org/
The Simone Davies website in Amsterdam focuses primarily on children under 3 and their parents:
http://www.themontessorinotebook.com/free-resources/
Pages with workshops for parents for children under 6 years of age:
https://www.voilamontessori.com/en/
Montessori pedagogy:
In each section, you can find videos about the stages of child development and education:
Assistants to Infancy - Children under 3 years of age
Primary - children 3-6 years old
Elementary - children 6-12 years old
http://www.infomontessori.com/
page dedicated to the montessori curriculum for the age of 3-6 years
https://amiusa.org/parents-families/
information for parents from AMI USA
Montessori and Science:
http://www.montessori-science.org/
prof. Lillard, who deals with research in the field of psychology - in what way the montessori approach affects the development of the child
Dr. Steve Hughes (University of Michigan USA), who deals with neuroscience and the influence of Montessori on brain development:
https://vimeo.com/ondemand/drstevehughes
Fast info from Steve (3min.): https://www.youtube.com/watch?v=faYco1b-IJI
For Adolescent in Australia:
https://www.youtube.com/watch?v=QZg0s6CbIlY
Montessori High School at University Circle
https://www.youtube.com/watch?v=OHIZq_4FpSw
Famous graduates of Montessori schools
Larry Page and Sergey Brin - Founders of the google.com search engine - Montessori years are considered to be a major contributor to their success. Google's co-founders say Montessori's education has learned self-esteem and become the initiators. It allowed them to learn to think for themselves and to promote their own interests.
Will Wright, the creator of The Sims, says Montessori has taught him the joy of exploring. "It's all about learning according to your terms and not about telling you something. And when children discover things on their own, they will come to them much more. "
Jeff Bezos, the founder of the Amazon, says that what he is today is thanks to Montessori's elementary and elementary school. He appreciates the confidence and caretaking environment that has enabled him to focus on personal development and creativity.
Gabriel García Márquez, writer, Nobel Prize winner, says, "I do not think there is a better method than Montessori that could help children's sensitivity to the beauty of the world, and wake up their curiosity about the secrets of life."
Other famous Montessori school graduates include:
Jimmy Wales, founder of Wikipedia
Prince William and Harry
Chelsey Clinton
Anne Frank
Katharine Graham - Former owner and editor of The Washington Post
Anne Hathaway - American actress
Georgie Clooney - American actor
Hugh Grant - British actor
Myšlenkové PARALELY / PRINCIPY Jana Amose Komenského a Dr. Marie Montessori
- Následování vnitřního učitele a vnitřní motivace. Vývoj člověka a rozvoj jeho talentů a poslání vychází z nitra dítěte. Dítě má vnitřní motivaci a naslouchá vnitřnímu učiteli, kterým je především příroda a její fungování. Proto stimulace zvenčí (cukr a bič) narušuje přirozený vývoj dítěte ve zdravého, vyrovnaného člověka následujícího své srdce a své poslání, které se zrcadlí v jeho talentech.
- Od univerzálního vnímání celku (vesmíru a jeho zákonitostí) ke konkrétnímu. Toto nám ukazuje příroda ve svých formativních procesech (jaké chemické, fyzikální a jiné procesy probíhaly při vzniku vesmíru před cca 14mld let a následně při vzniku planety Země před cca 4,5 mld let a jaké procesy se nyní odehrávají na naší planetě a kolem nás – sublimace, desublimace, odpařování, zamrzání,...). Montessori nazývá jako "Kosmická výchova", ve které jsou obsaženy veškeré předměty, které souvisí se vznikem vesmíru i naším životem na planetě Zemi - chemie, fyzika, biologie, zěměpis, matematika, jazyk, kultura, umění - hudba, výtvarné, dramatické aj.
- „Izolování“ / vyčlenění obtížnosti. Stejně jako příroda se i my opatrně vyhýbáme překážkám a věcem, které by mohly ublížit a zablokovat v dítěti vnitřní motivaci. Např. formou třístupňových lekcí a postupného zvyšování obtížnosti. Začíná se jedním stupněm obtížnosti – příkladem je pohyblivá abeceda, se kterou dítě pracuje od cca 3-3,5 let (jednotlivá psací 3D písmena ze dřeva, kartonu aj.); dítě si vyskládává nejdříve písmena jen tak, pak učitel vypozoruje, že už vyskládává konkrétní slova - např. slovo pes (protože si tam dalo psa z Montessori farmy), proto mu nabídne novou pomůcku - “první čtecí krabičku” - a ukáže dítěti, že to, co vyskládávalo na koberci pohyblivou abecedou, můžeme napsat i jiným způsobem (na papírek) a dítě samo čte jednotlivá písmena, která učitel píše. Dítě tak zjistí, že dohromady dávají slovo a je šťastné, že se samo naučilo číst kolem 4 let věku, a pak navazuje a pokračuje dalším pečlivě připraveným materiálem, kdy začíná samo psát to, co si přečte, díky vedení učitele/průvodce, a to opět kolem 4 let díky procvičování s kovovými tvary (čtverec, obdelník, ovál, kruh…, čímž se i nepřímo připravuje na pozdější matematiku a geometrické tvary) či jinou pomůckou. Každému dítěti se nabídne první čtecí box až poté, co učitel vypozoruje, že dítě začíná chápat, co vyskládává, tedy od 3,5-4,5 let dle připravenosti konkrétního dítěte – proto připravený Montessori učitel každý den píše záznam o každém dítěti v MŠ do záznamového archu (nyní v PC), aby, pokud onemocní, mohl kdokoli plynule navázat tam, kde se dítě zrovna nachází, jakož i pro své potřeby a pro rodiče na pravidelných pololetních setkáních.
4. Připravené prostředí. Příroda začíná pečlivým výběrem materiálů a Komenský hovoří o čistotě a jasnosti připraveného prostředí a materiálu. Nejdůležitějším prvkem připraveného prostředí je připravený respektující učitel/průvodce. V rámci bezpečného a respektujícího prostředí dítě např. ví, kde má pití, kde je nářadí k úklidu, pokud něco rozsype; ví, či cítí, kde si rozvíjí smysly, matematiku, jazyk, kulturu. Vše má řád a ten dítěti přináší vnitřní disciplínu (uklízím si po sobě, uklízím pomůcku, umývám si ruce, mám respekt k okolí a dětem aj.), což přináší svobodu výběru pracovní pomůcky, činnosti, která zrovna dítě naplňuje, baví a rozvíjí. Montessori zásada z desatera: „Buďte v připravování prostředí aktivní, s nasazením a vytrvale se o něj starejte. Pomozte dítěti utvořit si vztah s prostředím. Ukažte mu správné místo pro pomůcky a další materiály i to, jak se používají.“
5. Samostatnost a nezávislost. „Pomoz mi, abych to dokázal sám.“ Příroda připravuje své organismy tak, aby se ve skutečnosti snažily samy a uměly se o sebe postarat (např. kuře začne rovnou samo zobat a učí se vše nejprve od matky, pak z okolí, kam jej matka vezme, a stává se čím dál více samostatnějším a nezávislým na matce). Mario Montessori řekl své mamince doktorce Marii Montessori větu „Pomoz mi, abych to dokázal sám.“ už jako malý kluk a tím ji inspiroval v její další práci.
6. Dítě utváří dospělého. Příroda rozvíjí vše tak, aby dokonalosti bylo dosaženo už od počátků: i bytosti nevýznamného vzhledu mají velký potenciál (novorozenci si rovnou přináší genialitu a je na nás dospělých jim ji zachovat bez překážek a pomáhat jim ji rozvíjet, každý má svoje poslání a talent). Komenský přirovnává lidský mozek k vosku, postupem času tvrdne, proto dítě vše nejlépe absorbuje jako houba vodu - svou absorbující myslí do tří let (Dr. Montessori) a následně mnohé lehce vstřebává až do šesti let. Poté je to už náročnější a je potřeba větší snahy k naučení se nových věcí, než tomu bylo do šesti let.
7. Od jednoduchého ke složitějšímu. Příroda postupuje od jednoduchého ke složitějšímu a Komenský používá příklad mušle, která začíná měkkou vnitřní částí a pak ztvrdne do skořápky. A poté říká, že je špatně začít učit neznámé učivo, které navíc nelze vidět či ohmatat. Navrhuje proto začít s něčím, co dítě zná, a pak udělat další krok. Např. nejprve matematické červenomodré tyče, pak vřeténka, následně známková hra, perlový materiál atd.
8. Bez zraňování a s dopřáním dostatku času. Příroda nezraňuje, ale postupuje pomalu. Komenský používá příklad, který říká, že ptačí máma nedá svá vajíčka do ohně, aby je více zahřála, aby se líhla rychleji. Umožňuje jim dozrát pod teplem jejího těla ve správný čas, který potřebují a samy si zvolí. Oproti tomu někteří učitelé či rodiče zraňují tím, že chtějí výsledky příliš rychle či brzy bez ohledu na potřeby dítěte.
9. Bez nucení. Příroda nenutí k pokroku nic, co není poháněno svou vlastní vyspělou silou. Následkem nucení děti přicházejí o vnitřní motivaci a radost z objevování a vzdělávání (dostávají se do rolí poslušných či neposlušných zvířat – cukr a bič). Dítě má v sobě silný plamínek touhy rozvíjet se v tom, co si přineslo jako své poslání. Mnoho dospělých se domnívalo, že by dítě bylo líné, kdyby ho stále nepostrkávali dopředu, pokud v něm však uhasili vnitří plamen a nahradili jej stymuly z venku, přestalo dítě rozvíjet a následovat samo sebe, ale plnilo sny, přání a očekávání druhých (většinou od 2 let svého věku, kdy se začalo přizpůsobovat). Je potřeba ochránit vnitřní plamen v rámci nejdůležitějších senzitívních fází dítěte do tří (0-3 = potřeba řádu a pořádku, vnímání malých věcí, rozvoj jazyka, smyslů, pohybu, sociálního rozvoje) i šesti let (senzitívní fáze na uchopování a pozorování malých věcí již vymyzela v předchozí fázi 0-3, ale stále ještě dítě 3-3,5 let vysoce vnímá řád a pořádek, má rádo věci na svém místě a jistoty toho, že je najde a i vrátí tam, kam patří; ve věku 3-6 stále intenzívně rozvíjí jazyk, smysly, koordinaci pohybů (např. rukou pro budoucí psaní) i těla a rozvíjí se sociálně ve věkově smíšené skupině v MŠ) a následně do dvanácti let dítěte (dítě 6-12 staví na všem, co naabsorbovalo a přijalo ze senzitivních fází, které postupně vymyzely, a v tomto věku potřebuje sociální skupinu, ve které spolupracuje na společných projektech, spoluobjevuje, konzultuje, inspiruje, respektuje názor druhých aj.), kdy pak je pevně ukotveno samo v sobě a má pevné zásady a zdravě věří sobě, svým pocitům, intuici, ví co je jeho posláním, pokračuje na rozvoji svých talentů a ověřuje si názory druhých bez slepé důvěřivosti či závislosti. Od 12-15ti let je proto student připraven v pracovní dny studovat mimo domov (Montessori farmy) a zakusit také větší zodpovědnost za chod financí, zajištění jídla pro sebe a potravy pro zvířata z farmy, vody pro rostliny aj. Během pracovního týdne pokračuje studium a rozvoj "Kosmické výchovy" (chemie, fyzika, biologie, zěměpis, matematika, jazyk, kultura, umění - hudba, výtvarné, dramatické aj.) a na víkend jezdí domů rozvíjet mimoškolní rodinné a přátelské vztahy aj.
10. Pomáhat dítěti být úspěšným. Příroda pomáhá svým procesům všemi možnými způsoby. Komenský říká, že je odchylkou krutost učitele, který očekává, že dítě uspěje v úkolu, než mu ukáže, jak to udělat, a poté, co dítě selže, se na něj učitel rozzlobí a poníží špatným hodnocením. Dále napsal, že učitel může s respektem zkoušet až poté, co žákovi přesně ukáže, jak to má udělat, co po něm chce a dá mu dostatek času na procvičení. Pak zjistí, že už přezkoušení mnohdy není potřeba, protože vidí, že si to žák osvojil.
11. Dítě projevuje své talenty a my dítě podporujeme v jejich rozvoji. Příroda nevytváří nic, u čeho není praktická aplikace brzy zřejmá (u ptáka jsou křídla k létání, nohy jsou k chůzi, strom ví, že má růst do výšky atd.). Dítě, které rádo tančí, má rozvíjet tanec, zpívající zpěv, kreslící kresbu...nabízíme dětem komplexnost a všeobecný rozvoj a podporujeme jejich talenty v tom, pro co jsou nadšené. Montessori zásada z desatera: „Soustřeďte se na posilování rozvoje toho, co je na dítěti dobré, tak aby zbývalo méně a méně prostoru na to, co je špatné.“
(Zdroj: Mary Ellen Maunz, Founder and Program Director Age of Montessori, přednáška s českými titulky v rámci Mezinárodního Montessori kongresu v Praze 07/2017 viz https://youtu.be/5SXTxRQx_sc , překlad a návrhy názvů paralel Ing. lic. Jana West Klasová, jazyková korekce a kontrola Mgr. Radek Glabazňa, M.A., Ph.D.)
12. Navazujme na předchozí myslitele, na to dobré, spolupracujme. (Viz Komenského dílo a Montessori "Absorbující mysl")